Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zdravím všechny příznivce akvaristiky,ať uz pokročilejší nebo začátečníky.Jste na mých stránkách věnujících se akvaristice.Tomuto koníčku se věnuji cca 8 let a za tu dobu jsem nazbíral poměrne hodně kvalitních informací z internetu a knížek.Tyto drahé a cenné informace se Vám pokusím nějak sepsat,aby to k něčemu bylo.Budu se zde hlavně věnovat svému akváriu,potom taky rybkám a rostlinkám.Pokud by ste měli zájem a chtěli byste mi poslat třeba nějaký pěkný článek o akvaristice Vámi napsaný,budu jedině rád,když mi ho pošlete na mail e-mail akvarijni@email.cz a já ho rád zveřejním.:-).

Co je akvaristika?

Akvaristika je náuka,které vznikla díky lidské zálibě v chovu vodních živočichů,jak bezobratlých tak obratlovců,spolu s pěstováním rostlin v akváriu.Značně nekriticky můžeme za její počátky považovat římské Pisciny,rybníky nebo spíše bazény,v nichž se chovaly ryby před 2000 lety k labužnickým účelům murény,které před zabitím však hodovíci pozorovali,takže z ních měli dvojí užitek.Murény byly dokonce krmeny masem otroků,aby byly chutnější.Daleko bližší a snad i skutečný vztak k současné akvaristice má tisíciletá tradice chovu zlatých Karasů v Číně,odkud se tyto ryby poprvé dostaly do Portugalska ( rok 1611),později do Andglie (rok 1669) a konečne do Francie (rok 1750).Základ skutečné akvaristice však dal objev kyslíku a jeho vztahu mezi rostlinou (producentem) a rybou (konzumentem).I když se již v polovině minulého století vystavovaly ryby a vodní živočichové v akváriích ve Francii,Německu,Anglii a konečne i u nás,přece jen pravá chovatelská vášeň propuká až po rozmnožení Rájovce v roce 1869 a Pancéřníčka skvrnitého v roce 1878 ve Francii.Bylo by možné uvést celou plejádu jmen těch,kteří stály u kolébky akvaristiky a kteří byly jejími průkopníky.Uveďme jen některé nejdůležitější,jako Keampfer,Dicouenarre,Pristley,Scheele,Lavoisier a mnoho a mnoho dalších.Zprvu se akvaristika orientovala na chov domácích sladkovodních ryb a bezobratlých živočichů,později hlavně na ryby exotické.Během druhé poloviny minulého století byly hlavní brzdou masového rozmachu akvaristiky těžké dovozní podmínky.Teprve rychlá lodní doprava,a konečně letecká doprava našeho století podpořily vývoj jak sladkovodní ,tak mořské akvaristiky až neuvěřitelnou měrou.Z akvaristiky se stala nauka čerpající z mnoha oborů.Vychovala si nejen mnoho výteěných chovatelů,ale i taxonomů,anatomů,etologů,genetiků,parazitologů a zoogeografů.Akvária se stala nejen vkusným doplňkem moderního bytu,ale i význačným pomocníkem výuky biologie na školách,kde nevtíravým způsobem učí mladé lidi chápat materialistický základ života a světa.Budoucnost akvaristiky je třeba vidět především v jejím zdokonalování jak technickém,tak chovatelském.Vždyť akvaristika dává mnoha ohroženým rostlinám a rybám naději a možnost přežít alespoň v zajetí,nepodaři-li se lidem včas uchránit přírodu od jejího zcela nesmyslného ničení chvatně bující civilizace.

Co je labyrint?

Ryby labyrintní mají vytvořeno zvláštní pomocné dýchací zařízení,abe snesly pobyt ve vodách mělkých,silně zabahněných ,chudých na kyslík,prosluněných,mnohdy značně teplých.Pod skřelemi mají nad žabrami obvykle v horní části dutiny prvého žaberního oblouku vytvořenou soustavu komůrek,často složitě členěnou přepážkami a protkanou cévnímy vlásečnicemi.Labyrint slouží k přímému dýchání vzdušného kyslíku.Ryby ventilují,tj. nadechují u hladiny vzduch,v různých časových intervalech v závislosti na teplotě,obsahu kyslíku ve vodě a aktivitě.Při zápasech či námluvách,nebo před třením či jakémkoliv prudším plavání a zrychlených pohybech se zrychluje i dýchání v závislosti na zvýšene spotřebe kyslíku rybou.Čím je voda čistší a aktivita ryby menší,tím déle vydrží bez nadechování vzduchu a vystačí s úhradou kyslíku žabrami.Labyrintní dýchání je tvořeno především u jihovýchodoasijských zástpuců čeledí Anabantidae,Belontiidae,Helosmotidae,Osphronemidea,obyvající vody chudé na kyslík.

Co je to...

Boj: Ryby o něco bojují prakticky celý život,ale nikdy né tak intenzivě jako v době rozmnožování.Bojující jedinci náleží obvykle k témuž druhu,nebo jsou dokonce stejného pohlaví.Málo kdy ryby bojují o potravu (Poznatek:Boj o potravu se myslí v přírodě,né v akváriu,tam má dostatek potravy každá ryba.),zato velmi často o obydlí ,skrýše,hnízdní revíry,samci o samičku a při ošetřování potomstva o jikry a mladé.Při bojovém chování lze rozeznávat určité fáze:1.Zastrašování a vyhrožování v příčném nebo čelním postavení,při němž ryby využívají zvětšení tělesného obrysu roztažením ploutví nebo zvednutím zaberních víček.2.Boční hrozba s napjatými ploutvemi a údery ocasu.3.Kroužení v těsném kruhu při němž je hlava jednoho jedince u ocasu druhého s pokusy o úder nebo o kousnutí.4.Vzájemné zaklesnutí,stisk,kousání a drcení tlamkami se často mění v boj.5.Únik slabšího jedince,který zaujímá podřízené či pokorné postavení spojené se změnou zbarvení.

Teritorium:

Teritoria vytvářejí prakticky všechny ryby,nenápadně nebo velmi zřetelně.Je jedno,zda jde o Characidy,Cichlidy anebo Labyrintky.Tvorba teritorii v přírodě má za účel rovnoměré rozdělení populace na obývaném území.Zajištují jistotu při vyhledavání potravy nejen pro jedince,ale i pro jeho potomstvo.Způsob tření a vlastní třecí akt zajišťuje spojení dvou jedincú různého pohlaví.Smysl tření je dán oplozením jiker.Vlastní tření předcházejí různé dlouhou dobu trvající přípravy a předehry,popřípadě stavební hry.Především je to tok,který má za úkol vzájemné přilákání,poznání a synchronizaci obou partnerů ,jakož i znemožnění tření s druhově cizím jedincem.

Péče o potomstvo:

Ryby se o vytřené jikry buď vůbec nestarají,nebo je požírají a nebo o ně pečují.V posledním případě jde o různě silně vyvinoutou činnost.Buď pečují o jikry na volném prostranství,v jamce v písku,na plochém kameni,na listu rostliny,v pěnovém hnízdě nebo kladou jikry v jeskyních,nebo dokonce je inkubují v hrdelním vaku,je jedno,zda samec,samice nebo oba rodiče střídavě.(Převážně u Afrických Cichlid).

Obnovovat dno akvária?

Písek tvořící dno akvária se časem obohacuje o detrit,zbytky rostlin,odumřelými kořeny atd.Pokud jsme při založení nádrže použily čistý křemičitý dostatečně hrubý písek,dochází v něm k mírnému proudění vody a ke kořenům má přístup kyslík.Takto upravené akvárium vydrží 10 až 15 let,často podstatně déle.Podmínkou je čistota,pravidelné odkalování dna přibližně jednou za 14 dní a nepříliš velký počáteční stav ryb.Chováme-li hodně ryb,musíme odkalovat častěji,ale ani pak se životnost akvarijního dna nezkracuje.Jestliže se po několika letech dobrého vývoje růst rostlin zastaví,není příčinou vyčerpání živin,jak se akvaristé mnohdy domnívají.Mineralizací detritu se stav živin pravidelně obnovuje.Příčinou zastavení růstu rostlin naopak bývá spíše nadbytek živin.Zastavují-li po několika letech rostliny růst,žloutnou-li nebo sklovatí listy,postačí zpravidla výměna 50% vody objemu akvária.Ještě lepší je častější ,každý týden se opakující výměna asi jedné pětiny vody.Opravdu krásné bytové akvárium se totíž edá vytvořit.Nádherné akvárium se tvoří dva až tři roky a dotvěří se po celou dobu existence.Během prvních roků dochází k příznivým změnám ve složení dna i vody,teprve až po delší době se vytvoří přirozená biologická rovnováh.Teprve až pak můžeme skusit pěstovat náročnější rostliny,když máme dobré podmínky pro jejích růst.Akvaristika neni koníček pro netrpělivé :-).

Dno akvária.Jaký volit materiál?
Dno akvária,tedy podklad,do kterého sázíme rostliny,musí splňovat tyto základní požadavky.1)Musí umožňovat alespoň minimální cirkulaci vody obsahující kyslík a musí mít malou,ale pravidelně se obnovující zásobu živin.2)Nesmí obsahovat toxické látky uvolňující se z minerálů a nesmí dát možnost hnití organických látek,při kterém vznikají jedovaté plyny.3)Dno akvária nemé ovlivňovat hodnotu pH a musí být dostatečně hluboké,aby mohla vegetace dobře zakořenit.Všechny tyto předpoklady může splnit jen čistý křemičitý písek o velikosti zrna od 0,5 do 3 ař 5 mm.Při založení akvária je takové dno velmi chudé na živiny,ale s postupem času se písek obohacuje detritem a za dva až tři roky se vytvoří dokonalá rovnováha,která může trvat 10 až 15 let.Rašelina obvykle příliš okyselí vodu a navíc podléhá rovněž rozkladu.Výborné je,když se do dna při zakladání nádrže přimíchá hnojivo,které se pak samovolně a dlouhodobě uvolňuje.

Akvárium tvaru Koule,ANO či NE?
V poslední době přicházejí do mody akvária z litého,poměrně dobře upraveného skla.Jsou ve tvaru neúplné koule.S takovými nádržemi akvaristika u nás začala snad na konci minulého a na počátku našeho století.Pěstovaly se v nich především Závojnatky.Nevýhoda ale byla,že se rybkám voda musela měnit denně.Ve starší literatůře se můžeme dočíst,že se koule jako akvárium nehodí a nedoporučuje.Rybky prý stále jezdí dokola a mohou onemocnět jakousi klaustrofobickou chorobou,pro kterou byl dokonce název ,,Krutihlavost''.Nezdá se však,že by rybám,alespoň těm malým,kulatý omezený prostor vadil.Spíše je problém v poměrně nepatrném prostoru kulovitého akvária.Již sme si řekli,že biologickou rovnováhu udržíme tím hůře,čím je akvárium menší.A kulovitá akvária patří k těm nejmenším vůbec.Ve skleněné kouli prostě není možne rozvinout akvaristiku v tom smyslu,jak je v této publikaci chápána.Skleněná koule zařízená jako akvárium je jen pokus o neobvyklou dekoraci bytu.Na dno dáme asi 7 cm písku,doprostřed jednu širokolistou kořenující rostlinu a kolem ní drobné rostliny porůstající dno,jako je např.:Echinodorus tenellus, E.quadricostatus,Sagittaria subulata.Va takovéto nádrži chováme 5-8 Gupek.Takže shrnutí do jedné věty.Akvárium ve tvaru koule je nevhodné,pouze pro pěstování rostlinek z minimem ryb.

Co je to společná nádrž-akvárium?
Názvem společná nádrž se rozumí akvárium obvykle větších rozměrů,dekorativně osázené vodním rostlinstvem a oživené větším počtem druhů ryb,obvykle z různých světadílů.Při výběru rostlin a ryb musíme mít na zřeteli především jejích nároky na životní prostředí ale taky na jejích chování a povahové vlastnosti.Společně můžeme chovat jen takové druhy,které se k sobě na vzájem chovají mírně snášenlivě nebo nejlépe až nevšímavě.Vhodné je chovat menší počet druhů,ale od každého víc jedinců,neboť jen v hejnu se cítí spokojeni a vynikne tak jejích hezký tvar a zbarvení,tak i chování.Dále nesmíme dávat dohromady druhy vyžadující vodu měkkou s druhy pocházejícími z vod tvrdých.Ohled je třeba brát i na teplotu,popřípadě i na proudění,neboť ryby z vod stojatých se necítí dobře při silném vzduchování a filtrování vody a naopak.
Společné akvárium je obvyklé okrasné,ale např. u chovatele může být i nádrž,v níž jsou umístěny dospělé chovné páry ryb mimo období tření,aby si odpočinuly,vykrmili se a načerpaly nových sil pro další rozmnožování.

Dekorace a doplňky v akváriu.
Zásadně používáme jen takové,které mohou harmonicky a přirozeným způsobem doplnit živé objekty,tj. zpravidla rostliny a ryby.Architektůra interiéru by neměla mít za základ rovné dno.Pomocí kamenů a kořenů vytvoříme terasy a tím rozdělíme základnu na níže a výše položená místa s menší a hlubší vrstvou písku.V poslední době se hodně používají na zadní stěnu akvária tapety znázorňující výjevy ze života pod vodou.Zpravidla to není příliš šťastné aní přirozené řešení.Nejkrásnější akvária mají zadní stěnu obvykle natřenou jednobarevně.Vetšinou černou nebo modrou barvou.Nejpřirozenější je ovšem obložit zadní stěnu,popřípadě i boční stěny akvária vhodnými kameny,jako je břidlice nebo jiné,ve vodě se nerozpadající vrstvené minerály,které lze štípat na tenké pláty.Podobnými materiály se znažíme zakrýt do akvária ponořená technická zařízení,zvláště filtry a topítka.Zasuneme je proto za vhodně umístěné kameny,kořeny nebo do hustě zarostlých částí nádrže.Do akvária pohádkové figurky,jako jsou vodníci,potápěči a další podobné hračky.Sladkovodní akvárium také nedekorujeme lasturamy mořských živočichů nebo korály a mušlema.Nejen že mušle se rozpouští a tím mění tvrdost vody,ale není to zrovna největší ozdoba sladkovodního akvária.

Jak často a přoc čistit filtr?
Veškeré filtrační vložky se časem zanesou nečistotami,ucpou se a přestanou čistit vodu.Proto je musíme čas od času vyčistit.Ve filtru se také zachycují škodlivé látky,které se rozkládají a filtrační cirkulací se vracejí zpět do akvária.Jsou to dusíkaté látky vznikající z výkalů ryb,hnijící části rostlin a rozkladem nezpotřebované potravy.V případě,že filtr včas nevyčistíme,působí jeho činnost opačně.Vodu sice částečně mechanicky čistí,avšak chemicky nejen znehodnocuje,ale dokonce otravuje.Zanesený filtr dostatečně neokysličuje vodu a může dojít až k udušení ryb.Do akvária se pak vrací málo prokyslyčená voda obsahující jedovaté dusíkaté zplodiny.Molitanové a silonové vložky filtru pereme 1x týden až 14 dní,výjmeme a důkladně propereme v tekoucí vlažné vodě.anedbání včasného čištění filtru může způsobit i onemocnění,popřípadě úhynutí ryb,proto filtry čistíme raději častejí.Jakmile filtr páchne,je nejvyšší čas na proprání filtrační vložky filtru.
 

Fotoalbum

Akvárium

Datum: 1. 4. 2011
Fotografií: 4
Složek: 1

Heros severus

Datum: 9. 11. 2007
Fotografií: 4
Složek: 0

Ryby

Datum: 1. 4. 2011
Fotografií: 0
Složek: 0
 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA