Jdi na obsah Jdi na menu
 


Cichlidy pocházejí hlavně z Afriky včetně Madagaskaru,Jižní a Střední Ameriky a z Indie a Srí Lanky.
Chovat Cichlidy a také je rozmnožovat je nejen zajímavé,ale hlavně poučné,protože cichlidy patří k rybám velmi inteligentním,u nichž je péče o potomstvo nejintenzivnější.Jsou mezi nimi ryby menší a mírumilovnějsí,i dravci i ryby majestátného chování,některé druhy dorůstají značné velikosti,jiné ryjí ve dně a ničí rostliny.
Většině cichlid vyhovuje nádrž asi 300 litrů a více.Ryby velké nad 20 cm potřebují samozdřejmě nádrž větší.Naopak pro drobnější cichlidy,které můžeme často chovat i ve společnosti jiných ryb,postačí nádrž kolem 100 litrů.
Cichlidy jsou ryby,které si vytvářejí a obhajují teritoria,proto je nemůžeme soudit jen podle vzhledu.V době tření si většina cichlid připravuje jamky,proto používáme na dno nádrže čistý propraný písek.Voda postačí středně tvrdá,teplá 24°C-28°C.Potrava musí být rozmanitá.Některé druhy musíme přikrmovat rostlinnou potravou.Pro tento účel dobře poslouží listy špenátu nebo salátu.
Samečci cichlid jsou obvykle větší,barevnější,s protaženými ploutvemi a někteří se vyznačují nápadným hrbem na čelní straně hlavy Steatocranus casuarius-Hrbohlavec africký.
Některé druhy mají dlouhé tělo,žijí skrytě,podobně jako naše štiky,a kořist napadnou bleskurychlým výpadem.Jiné žijí ve spleti rostlin,kořenů a vyvrácených stromů,mají terčovitý tvar těla nebo jsou jinak zploštlé.Pterophyllum a Symphysodon.Doposud bylo vědecky popsáno asi 800 druhů cichlid,z nichž převážná část pochází z Ameriky.

Každý,kdo si chce nějaký druh cichlid pořídit,by měl vědět,o jak velké ryby se vlastně jedná a zda jim může poskytnout dostatečný prostor!

Jak již bylo řečeno,cichlidy vyžadují různě velká teritoria a hlavně v době,kdy se spárují,obhajují často velmi tvrdě území proti všem vetřelcům nejen vlastního druhu,ale i jiným druhům ryb.V takových
případech dochází k bojům,které mohou končit zraněním rivala.Při těchto soubojích se ryby nejčastěji vzájemně uchopí tlamkami,popřípadě se i koušou.Ve velké nádrži z dostatkem úkrytů ryby obvykle nepřekračují hranice svého teritoria.Proto již při zařizování akvaria pro cichlidy na to pamatujeme a vložíme dovnitř kameny,kořeny a podobné,aby si ryby takto své místo ohraničily.
Často se stane,že se cichlidy vytřou ve společenské nádrži.Dojde-li k tomu ve společnosti ostatních ryb,pak nakladené jikry na kamenu,v květináči,kořenu nebo listu rostlin přemistíme a s podkladem do odchovné nádrže se stejnou vodou,jako byla ve společemské nádrži.Teplotu zvýšíme o 2 °C a zavedeme velmi jemné vzduchování tak,aby bublinky ovívaly jikry.Ryby ponecháme ve společenské nádrži,protože by se po přemístění do jiného prostředí o jikry nestaraly nebo by je dokonce sežraly.
Daleko vhodnější je množit cichlidy cíleně.Ryby sledujeme ve společenské nádrži a teprve pár,který se oddělil od jiných ryb,přemistíme do třecí nádrže.Ryby často svým chováním signalizují,že se chystají do tření.Bagrují v písku,čistí kameny a listy rostlin,vytahují rostliny z písku,dorážejí na sebe a samička krouží kolem samečka.
Velikost třecí nádrže volíme úměrně k velikosti ryb,voda má být středně tvrdá,pro některé druhy měkká,teplotu zvýšíme o 2-3 °C oproti teplotě ve společenské nádrži.U ryb,které nebagrují ve dně,můžeme ponechat běžně osázení nádrže a vložíme do ní podklad pro tření,např.plochý kámen,kořen a jiné.Dáváme-li do tření pár,který si na sebe ještě nezvykl,musíme postupovat opatrně.Někdy se stává že samec je dotěrný až agresivní,proto pozor,aby nedošlo ke zranění samice.
Nejsou-li ryby snášenlivé,oddělíme je sklem a ponecháme je tak několik dnů,aby si na sebe zvykly.
Ryby rodů Aequidens,Cichlasoma,Herichtys a další kladou jikry na kámen nebo listy rostlin,který před třením samička pečlivě očistí.Při tření se ryby střídají,poprípadě se vytírají na plochém kamenu současně,točí se kolem sebe,a zatímco samička klade na jedné straně jikry,sameček je na druhe straně oplodňuje.Očisťování jiker a péči o potěr přebírá jeden z partnerů,poprípadě oba rodiče.
Skaláry amazonské-Pterophyllum scalare a některé druhy cichlid rodu Cichlasoma a Sypmhysodon se vytírají na svislý list rostliny společně,anebo se střídají.Rodiče,častěji však samička,jikry tlamkou čistí,ovíváním ploutvemi jim přivádí čerstou vodu a chrání je před různými plísňovými nemocemi.Jakmile se plůdek vykulí,přestěhuje ho samička do připravené jamky v písku,kterou již předem vyhloubila.Jamek v písku připraví samička několik a během dne plůdek několikrát v tlamce přemisťuje.V nebezpečí a navečer se plůdek i po rozplavání shromáždí u rodiču a přenocuje v připravené jamce.
Některé ryby,např.Kančík červenohrdlý-Cichlasoma meeki,dokonce potravu rozžvýkají a rozmělněnou jí vyprskávají do houfu plůdku.U Terčovců se plůdek po rozplavání vyživuje výměškem kůže obou rodičů.Plůdek visí na jednom z rodičů,který ho v určitý čas pohybem těla setřese,a plůdek převezme druhý z rodičů.Rodiče se takto střídají a bez jejich přítomnosti nelze tedy plůdek terčovců v prvých dnech života odchovat,i když už za několik dnů po rozplavání přijímá samostatně živou potravu.Potom je možno chovný pár odlovit.
Někteří rodiče se svědomitě starají o jikry a plůdek,který vodí po nádrži asi po dobu 4 týdnů.Rozplavaný plůdek vyžaduje drobnou živou potravu.Po nakladení jiker a v době,kdy rodiče pečují o potěr,je nesmíme rušit.Ze strachu by jikry,popřípadě potěr,sežrali.Vyskytují se však také páry,které po vytření o jikry nepečují,a dokonce je po tření sežerou.Činí tak ponejvíce tehdy,jsou-li rušené,při úleku anebo ze strachu o jikry před jinými rybami.Kritické jsou první 2 dny.Sežerou-li jikry,vytírají se obvykle asi po měsíci.Poté je ihned po tření odlovíme a snůšku jiker ošetřujeme bez rodičů tak,jak jsem již psal.
Tření u ryb rodu Apistogramma a Papiliochromis (stačí nádrž 20 až 30 litrů) ,probíhá jako u mnoha cichlid.Ryby se však vytírají do jeskyněk na pevný podklad,někdy i na list rostliny.Při tření se samička obrací břískem nahoru,naklade několik hnědavých lepkavých jiker a sameček mezitím hlídá.Jakmile samička uvolní místo,zaujme sameček šikmou polohu,chvěje tělíčkem i ploutvemi a vypustí mlíčí.Samečka po tření ihned odlovíme,péči o jikry přebírá samička a partnera,který je obvykle daleko větší než ona,hrubě napadne.
Velkou agresivitou vůči samečkovi se po tření vyznačuje samička Akarky zelené-Nannacara anomala,která samečka i pokouše.
Podobně se vytírají ryby rodu Lamprologus,jen s tím rozdílem,že o jikry i plůdek pečují oba rodiče.
Vrubozubec paví-Astronotus ocellatus vyžaduje velkou nádrž.Samička klade jikry na předem očištěný kámen.Hlídají je oba rodiče.Potěr přenášejí do jakem v písku a dále opatrují.Rozplavaný plůdek přijímá poměrně hrubou potravu.
Tlamovci velmi četných afrických rodů jako např. Haplochromis,Chromidotilapia,Melanochromis,Pseudocrenilabrus,Sarathoredon,Pseudotropheus,a další,mají nejvyvinutější smysl v péči o potomstvo.Jikry,které samička klade do písečné jamky,popřípadě na pevný podklad,zbírá samička (někdy oba partneři) do tlamky a takto je nejen po vykulení,ale až do rozplavání po dobu 10-14 dnů i déle opatruje.Po tuto dobu samička nepřijímá žadnou potravu.U četných druhů tlamovců jsou jikry oplozeny až v tlamce samičky.Při tření se ryby kolem sebe točí,sameček nastaví řitní ploutev,obvykle zdobenou skvrami,které jsou velmi podobné jikrám,a samička v domění.že vidí jikry,je chce tlamkou sebrat a takto přijímá vypuzené mlíčí.
Pestřenci rodu Pelvicachromis a Thysia se vytírají podobně jako ryby rodu Apistogramma.Samička klade hnědavé jikry také otočena bříškem vzhůru.Ryby se při tření střídají,nikdy nevykonávají třecí akt zároveň.Vyžadují hodně měkkou vodu.Oba rodiče,popřípadě jen samička,se starají po potěr.
U všech cichlid můžeme tření po měsíčních přestávkách několikrát do roka úspěšně opakovat.